Co se stane s cenami bydlení po zavedení eura?

Trh s rezidenčními nemovitostmi v Bulharsku je předmětem hloubkové expertní analýzy, jelikož poslední roky se vyznačovaly zrychleným růstem cen, rekordním počtem transakcí a vysokou aktivitou v hypotečním sektoru. Ačkoli data naznačují stabilitu, často je výsledkem očekávání a dominantních narativů, a nikoli nutně objektivních ekonomických důvodů.

Vstup do eurozóny zavádí nový institucionální rámec, ale dopad na ceny by měl být spíše nepřímý – prostřednictvím snazšího přístupu k úvěrům a změn v chování bankovního sektoru.

Podle expertních hodnocení se trh blíží svému vrcholu a nadcházející výzvy budou souviset se změnami v postojích spotřebitelů, dynamikou úvěrování a potřebou rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

Borislav Gostev, generální ředitel   Super kredit

Rok 2025 by měl být pro trh s nemovitostmi vrcholným rokem s předpovědí růstu cen o 15–18 %, podpořeným zadržovanou poptávkou a omezenou nabídkou. Po roce 2026 se očekává normalizace a přechod k mírnějšímu jednocifernému ročnímu růstu o 6–10 %, v souladu s rostoucími příjmy a možným zavedením nových makroobezřetnostních opatření ze strany BNB v reakci na aktivitu v hypotečním sektoru. Příklady z Lotyšska a Litvy ukazují, že ceny domů mohou růst i při nízké inflaci, zatímco Chorvatsko hlásí dvouciferný růst i přes vysoké úrokové sazby. Tyto příklady potvrzují, že dlouhodobá cenová dynamika závisí především na příjmech, ekonomickém prostředí a nabídce, a nikoli na samotném zavedení nové měny.

Změna měny bude primárně technický proces, protože v současné době je zhruba 95 % hypotečních úvěrů v levech a budou automaticky přepočítány fixním kurzem 1,95583. Pro rok 2026 se v bankovním sektoru v naší zemi očekává zachování současných referenčních úrokových sazeb, které jsou vázány na domácí vkladovou základnu. Postupně se pravděpodobně část úvěrů začne orientovat na evropské benchmarkové indexy, jako jsou EURIBOR a €STR, což povede k postupnému sladění úrokových marží s úrokovými maržemi v eurozóně. Úrokové sazby z hypotečních úvěrů v Bulharsku i nadále patří k nejnižším v EU a v současnosti se pohybují mezi 2,19 % a 2,80 %.

Příklady ze tří posledních zemí, které vstoupily do eurozóny – Chorvatska, Litvy a Lotyšska – jasně ukazují, že zavedení eura nevedlo k prudkému nárůstu cen nemovitostí. Data z Eurostatu a Evropské centrální banky poukazují na jednorázový a omezený efekt, koncentrovaný zejména v prvním měsíci po změně měny. Po zbytek prvního roku byly cenové pohyby a počet transakcí ovlivněny především podstatnějšími faktory, jako jsou příjmy, úrokové sazby a objemy nabídky. Eurozóna může mít krátkodobý administrativní a psychologický dopad na načasování transakcí, ale nikoli na cenovou stabilitu. Očekává se, že trh přechod přijme klidně, bez výrazných strukturálních otřesů.

Hlavním tahounem trhu s nemovitostmi zůstanou bulharské domácnosti, jejichž kupní sílu podporují rostoucí příjmy a relativně nízké úrokové sazby. Nejaktivnější budou i nadále kupující s vyššími příjmy, mezi nimiž významnou část tvoří státní úředníci s již zvýšenými platy. Investoři, kteří kupují nemovitosti za účelem pronájmu, budou i nadále projevovat zájem o Sofii, Varnu, Plovdiv, Burgas a rekreační oblasti. Bulhaři žijící v zahraničí spolu se zahraničními kupujícími získají díky euru další výhody, které zprůhlední a zjednoduší provádění transakcí s nemovitostmi.

Další odborné názory a celý článek v originále si přečtěte zde - Dnes.bg.

Publikovaný článek je překladem/revizí původního článku nebo materiálu z příslušného citovaného zdroje. Podle autorského zákona Bulharské republiky (článek 9) náleží autorská práva k překladu nebo revizi osobě, která je provedla, aniž by byla dotčena práva autora původního díla.